O víkendu jsme byli s Míšou a dětmi na výletě v Českém ráji. V jeden z prvních slunečných víkendů dostalo ten samý nápad více lidí. Při návratu z Prachovských skal, jsem byl na parkovišti svědkem rozepře mladšího páru. Žena vyčítala svému partnerovi (celkem dost nahlas) jeho pasivitu a nedostatek aktivních kroků při plánování výletu a plynule přešla i na jejich další společné aktivity. On výtky přijímal dost zkušeně, bylo vidět, že je na takovou sodu, resp. dynamiku vztahu zvyklý. Vzpomněl jsem si na film Teorie tygra.

Napadlo mne v té souvislosti, že potíž dnešních mužů, kterým je vyčítána pasivita a určitá “změkčilost”, je mimo jiné, i v tom, že se bojí v sobě objevit přirozenost mužské dominance. A to v té nejdrsnější poloze. Uctít a přijmout v sobě dávného tyrana, který zde na zemi kdysi páchal mnoho násilí, útlaku a drancování – také na ženách. Ty si po těchto zkušenostech přály jiné muže – citlivé. A tak začaly vychovávat své syny pod dojmem toho přání (k tomu se ještě vrátím).

Potíž s nepřijetím stínu je, že pokud se muži tohoto stínu bojí a neuctí ho v sobě, mohou jít do naprostých opaků – jak je vidět v dnešní společnosti. Každý stín ale přináší i pozitivní kvalitu. V případě tyrana je to právě ta přirozená dominance, která má schopnost aktivního vedení. Tím nemyslím jen týmové vedení v práci (i když to také), ale aktivně řídit svůj život. Přestat být pasivní a jen nadávat na okolnosti. Být tím, kdo je aktivní, kdo vede. Vedle takového muže se žena může cítit ženou.
Jak tedy na stín tyrana? Jde především o přijetí. Přijetí sebe. To znamená přestat si o sobě a o všech svých vlastnostech cokoli nalhávat. Zároveň si nenalhávat nic ani o ostatních, o vztazích, které tvořím, motivech, s jakými je tvořím atd. Je to cesta k autenticitě, až na „dřeň“. Vnímat sebe a své pocity. Nelze prožívat plně lásku a radost bez schopnosti stejně naplno prožít bolest, strach či smutek. Naše vnímání nemůže být selektivní. Ubližuje nám jen to, co odmítáme, co nejsme schopni přijmout. Bohužel často na podvědomé úrovni. Je to výsledek našich minulých zkušeností (např. z dětství). Ve chvíli, kdy jsme schopni pravdivě to uvidět a přijmout, přestává být daný problém problémem. Co přijmeme, to mizí, to, s čím bojujeme a co potlačujeme, roste. Co nepochopíme, odmítáme a nechceme pravdivě vidět, to prožíváme stále dokola. Tlačí se to na nás z “venkovního” světa. Dostáváme se do situací, které nám nepřijetí nějaké své části ukazují. Ve chvíli, kdy začneme chápat, proč prožíváme určité situace, nemusíme je již „těžce“ prožívat v realitě svého života. Vyřešíme je v sobě skrze své pocity tak, že je prožijeme.

V knize Smysluplné vztahy jsem napsal kapitolu Můj vzkaz ženám. Myslím, že dobře navazuje na výše řečené a doplňuje úvod, kde jsem psal o vlivu žen na výchovu “citlivých” synů:
Na základě osobních poznatků z mé vlastní cesty jsem se rozhodl napsat přímo vám, ženám. Rád bych Vás ocenil a řekl vám, jak moc nám mužům chybíte ve své přirozené ženskosti a ženských kvalitách, kterých byste si u sebe měly vážit. Jsou skutečným požehnáním pro vás i pro nás muže. Na světě je celý zástup mužů, kteří vás ve vaší ženskosti postrádají a oceňují. Rozhodně nelze říkat, že v dnešní době zde nejsou ti správní muži. To je jen určitým způsobem zkreslený pohled, se kterým souvisí druhá část vzkazu:

Stalo se, že v historii začali muži používat svoji průbojnou energii pro různé typy manipulativní kontroly, přímé násilí a všechny další věci, kterými byly ženy tisíce let utlačovány. Protože jste se nemohly přímo bránit fyzicky, naučily jste se skrytě manipulovat a používat zákulisní partyzánské zbraně. Chápu, že vývoj vás k tomu donutil. Ono vám to i celkem dobře funguje, protože když nejednáte napřímo, dokážete realitu „ohýbat“ podle svého. Tím získáváte dojem, že máte moc nad svým okolím. Už po mnohé generace nazpět jste se pomstily na svých synech a vychovaly jste je tak, aby nebyli muži. Tak jste je dostaly kompletně mimo soulad s přirozenou mužskou silou. Označily jste tuto sílu za primitivní, tyranskou a začaly muže vychovávat podle ženských představ o muži. Kolikrát jsem slyšel větu: “Muži jsou jen zvířátka”.

V podstatě jste se zbavily mužů a vychovaly jste malé chlapečky, kteří mají zábrany do takové míry, že už muži ani nemohou být. Potíž je v tom, že pro vás přestali být přitažlivými. Vyrostly generace pasivních mužů. Ty nechcete.
Tuto taktiku razíte stále a dobře funguje, ale uvědomte si, že tím sobě ani svému okolí (dětem, mužům) vůbec nesloužíte.
Samozřejmě nelze muže stavět do role oběti. O to v žádném případě nejde!!! Každý dospělý muž má svůj život ve vlastních rukou a není možné vymlouvat se na výchovu. V dospělém věku je na něm, jak zapracuje na tématu svého mužství, mužské síly, vztahu k době, ženám atd. I o tom je v knize celá kapitola. Nicméně jak víte, výchova je pro život klíčová. Ano z vývojového hlediska to bylo třeba. Muži potřebovali zcitlivět, ale je na čase, aby si dokázali uvědomit i své ryze mužské kvality. Rozhodnost, pevnost a neústupnost je důrazným aspektem sebehodnoty. Slušelo by nám, kdybychom uměli občas bouchnout do stolu. Doma, v politice, v práci. Kdekoli tam, kde vnímáme, že nedokážeme stát za sebou. Kde vnímáme, že jsme se stali součástí záměru druhých. Nejdeme svoji cestou. Rozhodnout se a jít si za tím, co chceme, něco udělat. To je mužský princip. Ne jen mluvit.

Obdobné téma zpracovává český film Teorie tygra, jak jsem již zmínil. Doporučuji každému, kdo ho ještě neviděl. Je v něm ukázán princip, o kterém hovořím. Být matkou totiž přináší, mimo jiné, velikou moc. Matka má absolutní moc nad svým malým dítětem a může ho po určitou dobu naprosto ovládat. Je dobré uvědomit si, že jste to vy, ženy, kdo to může zastavit. K tomu je třeba pojmenovat si, co je pro vás prioritou. Zda si zvolíte v životě pohodu, lásku a lepší vztahy, nebo moc a kontrolu nad svými blízkými, skrze jejichž životy často žijete. Boj o moc zde existuje tisíce let, ani mužům, ani ženám to však zlepšení kvality života nepřineslo. Je načase zvolit spolupráci. Ta jediná vede k propojení mužského a ženského principu v nás i ve světě. Buď se rozhodnete tu hru hrát dále, dělat, že nevíte, o co jde, že vy jste přeci jen oběti agresivních mužů (to je jedna z nejvyšších forem boje, protože oběť vždy morálně vyhrává), anebo si zvolíte lásku. Lásku k sobě v první řadě (díky ní můžete vyléčit svá zranění). A tím i lepší život pro sebe a pro vaše děti.
V každém případě je na dospělém muži, jak bude řídit svůj život. Zda opět objeví svoji přirozenou aktivní složku, nebo zůstane “pod dekou” pasivity.

Napsat komentář

Mohlo by Vás zajímat

Čas zastavit se

Je tomu tak deset let, co jsem na jednom víkendovém programu pro osvojitele slyšela úžasnou věc. PaedDr. M. Chytrý řekl asi toto: “Vy manželské páry dodržujte jednu důležitou věc. Totiž jednou do měsíce si dělejte víkend pro sebe. Zařiďte si to jakkoli, i kdyby jste měli dát děti sociálce. Pro udržení vašeho vztahu, té partnerské […]

Chudáci Češi, aneb země pazdrátů.

Jsou v Česku místa, na kterých je cítit symbolika naší historie i toho, kdo jsme. Přes nářky a hořekování, necítíme poklad, který máme. Raději uplatňujeme strategii „pazdráta“, který se veze a u toho hlasitě nadává jaký je chudák. Včera jsme byli s Míšou na Karlštejně. Mám to místo rád. Krásná stavba, která září do světa […]

Napsali o nás