| “Kdybych to věděl(a) už na začátku”. Často si tuto větu říkáme v době, kdy nám spadnou, vlivem některých událostí, růžové brýle a vidíme, že zřejmě nejsme s partnerem, který k nám opravdu ladí. Mnohdy je to až v situaci, kdy už nás pojí společné závazky – děti, hypotéka, společné podnikání. Situaci je pak mnohem těžší řešit. Jak to, že se tak změnil(a)? Proč jsem nedal(a) na ten úplně první pocit? Nebo také na rady známých? Proč? Možná proto, že jste v jistém smyslu neměli volbu. Ve většině oblastí v životě nás řídí naše podvědomé programy. Jedeme na jakési automaty. Mnoho z nich nasajeme již v raném dětství a hodně z nich jsou kolektivní programy (zkušenosti), které jsou i tisíce let staré, předávané z generace na generaci. Právě proto, že v nás působí vrstvy, které nám nejsou přirozené, je těžké se v sobě vyznat. Spojit se s tím, co je opravdu moje touha, moje potřeba. Co vlastně chci, nebo nechci. A může se to týkat i tak zásadních záležitostí jako je výběr muže (ženy) pro svůj život. Dnes se zastavíme u žen. Na tomto poli – výběru partnera pro život – ženy opravdu ztrácí soudnost a důvod je prostý: otisky starých kolektivních i rodových zkušeností. V minulosti o ženichovi rozhodoval otec, nebo rodina dívky. Ne ona sama. Spojení bývala většinou nedobrovolná a někdy se ženich s nevěstou poprvé viděli až v den svatby. Žena si většinou nedovolila odmítnout muže, kterého jí otec vybral. Protože soužití s takovým mužem bylo tzv. na doživotí, tak i když žena cítila ke svému muži odpor, nebylo pro ni strategicky výhodné dát ho najevo. Z jednoduchého důvodu. Manžel, který by cítil její odmítání – tedy to, že pro ni není dost, se jí mohl po zbytek života mstít. Psychicky i fyzicky ji týrat. A tím ztížit životní podmínky nejen jí, ale i společným dětem. Ženy se tak naučily manipulovat sami se sebou, se svými pocity. Dovedly se ztotožnit s tím, že muž, se kterým jsou, je pro ně vhodný a je v pořádku. Tato dovednost se ve své době ukázala jako velmi výhodná strategie pro lepší přežití. Už takto koná stovky generací a výsledkem toho je, že mnoho dnešních již automaticky načítají nejen cizí přání a pocity, ale také přetáčejí ty svoje. Nevidí partnerovy chyby, omlouvají je a vidí realitu jinak. A říkají tomu láska. Tento otisk v nás je tak silný, že to děláme dodnes. Už dávno nám nikdo nepřikazuje, koho si máme vybrat, ale stejně si přetíráme realitu na růžovo, nebo si máme tendenci myslet, že jiní muži nejsou. Že všichni jsou stejní. I tak se totiž utěšovaly vzájemně naše prapředkyně. „Nevybereš si“. Naopak si předávaly různé strategie, jak se svými muži vyjít. Jak vydržet. Rady typu: “Musíš, už kvůli dětem!” I proto si volíme kompromisní vztahy v duchu – lepší vrabec v hrsti, než… Tedy toho nejlepšího z omezeného výběru co mám. Necháme se „ukecat“, že to bude dobrý. Podvědomě stále věříme, že nemáme volbu, nemáme vliv a chceme věřit, že to bude dobré. Často není a my nevíme jak z toho ven, protože na nás sednou další staré kolektivní ženské strachy o tom, že bez muže to nezvládnu a opravdu nemám jinou volbu než vydržet. Přesto, že to dávno neodpovídá skutečné realitě dnešní ženy. Slovo k mužům. Můžete se cítit podvedeni, když vás vaše láska přesvědčovala, že jste pro ni ten jediný a dnes již vnímáte, že s vámi je spíše z pohodlnosti a ze zvyku. V mnoha případech to opravdu není vědomé a ženy opravdu věřily tomu, čemu chtějí věřit. I vy máte možnost cítit a nesete zodpovědnost za své tehdejší rozhodnutí: z nějakého důvodu věřit tomu, že s takovou ženou to půjde. Uvěřit její „lásce“. I vy máte v životě možnost volby, na základě toho, jak se v životě (partnerství) dnes cítíte. Nejste oběť situace. Naučit se věřit sobě, cítit své opravdové potřeby více, než podléhat kolektivním programům, které patří minulosti, je také součástí našeho dvou měsíčního online programu. Více zde – Zrozeni k propojení – Dospělý muž |Dospělá žena. |
Všichni jsme vítězi
Co bychom vám ze srdce popřáli na začátek roku? Kdyby to měla být jediná věc, tak bychom vám přáli zažít vítězný pocit spojený s dotažením vašeho záměru (přání) do úspěšného konce. Tedy radost ze sebe! K tomu je ovšem potřeba si takový pocit dovolit. Být úspěšný, být...
