Ten, co by mi vyhovoval, neexistuje. To je obvyklé přesvědčení žen, které se ve vztazích rozhodly brát to, co je a vybraný vzorek převychovat k obrazu svému. A nejde to a nejde. Kdyby se tak více snažil. Nejsou s ním šťastné a nejsou. A přesto ve vztahu zůstávají (jinde by to nebylo lepší) a jsou nespokojené ještě více.

Buď jde o výše zmíněný systém přesvědčení, že nejsou takoví muži, co by k ženám opravdu ladili, nebo jde o dětský vzdor. Bude po mém. Malá princezna vzdorovitě zkouší políbit žabáka ve víře, že stačí správný polibek a on se změní v prince. A tak běhá po světě, olíbává každou žábu a vzteká se, že to nefunguje. Ona se rozhodla, že to bude tento. Ona to dokáže. Bude po mém.

Všichni také známe ženy, co jsou věčně nespokojené a vždy budou. Jejich muž a vlastně žádný muž, jim nikdy nebude dost. I kdyby byl dokonalý. Tady je totiž nespokojenost tím, přes co princezna uplatňuje a cítí moc. Svojí nespokojeností hýbe okolím, vše se okolo ní točí. Tato moc je pro ni více než dobrý pocit z fungujícího vztahu.

V těchto vztazích většinou drží muži, co jsou z dětství od svých matek podvědomě zvyklí na nespokojenost a jistý odpor k mužskému pohlaví. Jako, když žena líbá žábu. Berou to jako normu, která provází soužití se ženami.

Všechny zúčastněné spojuje nedospělost. Vztahy jsou takové, jako lidé, kteří je tvoří. Nedospělí lidé tvoří nedospělé vztahy. Jedině silné rozhodnutí, spolu s ochotou dospět, může vysvobodit nejen žabáky ze zakletí a věčně nespokojené princezny, co si vybírají muže, kteří jim nejsou dost.

Nejen o tom, jak vystoupit z dětské nespokojenosti a vzdoru, je náš online program Zrozeni k propojení – Dospělý muž | Dospělá žena. Více na https://www.mmbartosovi.cz/zrozeni-k-propojeni/