Nedávno jsem zde psal o náročných ženách a líných mužích. Protože dělám kromě individuálních také párové terapie, tak se vyskytlo na základě příspěvku několik požadavků “abych manželovi vysvětlil, že má být aktivní a odpovědný”. Je líný, neaktivní, nestará se ani o potřeby dítěte. Nelze s ním komunikovat. Domluvte mu!
Párová terapie je velmi podporující, pokud přijdou dva, kteří chtějí něco ve vztahu posunout. Nicméně nelze “domlouvat” někomu, kdo je pasivní a nic měnit nechce.
Ve skutečnosti tento požadavek ukazoval na nezodpovědnost žen, které s ním přišly. Partner jim svojí nezodpovědností pouze nevědomě zrcadlí tu jejich. Zní to jako paradox. Vysvětlím ho. Třeba to pomůže k většímu vhledu těm, kteří podobný problém řeší:

Nemůžeme měnit partnera, ani nikoho druhého. Je dospělý. Měnit můžeme pouze sebe a svůj postoj k dané situaci.
Vy máte svoji odpovědnost k sobě. Ke svému životu. Proč v takovém vztahu chcete dále zůstávat? (děti nejsou důvod, ale pouze výmluva, děti v takovém vztahu neprospívají, získávají pouze špatné modely do dospělosti). Proč se snažíte uplatňovat moc a měnit druhého, místo toho, abyste v životě šla za dobrým pocitem? Chcete, aby on byl podle vašeho očekávání, ale to on evidentně nechce. Přesto si na tom trváte a stále věříte, že máte moc situaci změnit. Jeho změnit.
Tento aspekt moci vám ve skutečnosti ničí život, ne váš partner. Ten je takový, jaký je. Má svůj příběh, svoji životní zkušenost. Svá životní témata, se kterými pracuje po svém. Pokud chce být pasivní a nekomunikovat, je to jeho volba. Na vás je jaký postoj k tomu zaujmete vy. To je klíčové!! Snaha vychovávat ho, dělat mu i v dospělosti “matku”, není funkční model. Vede pouze k vyčerpání a frustraci. On je stále v pozici syna, který se “veze” na vaší energii. Vy na tom ovšem spolupracujete svoji snahou mít vše pod kontrolou, vše zařizovat, řídit. Díky tomuto pocitu důležitosti jste si do života takového partnera přivolala.

Navíc máte pocit, že jeho proměna změní váš život. Tím ale odpovědnost za svůj dobrý životní pocit dáváte do jeho rukou. Chcete, aby vám tento požadavek naplnil on. Zde zase vy hrajete nedospělou roli (zrcadlíte si tyto své nedospělé programy navzájem). Ve skutečnosti je na vás, co se svým životem uděláte, aby vám bylo lépe. Čím více se budete snažit přesunout na něj odpovědnost za svůj život a situaci, tím nezodpovědnější bude chování partnera. On takto pouze nevědomě reaguje, aby vám ukázal, že to není funkční model, že odpovědnost za svůj život máte ve svých rukou Vy. On vás svoji změnou “nespasí”. Vy máte odpovědnost za sebe, své štěstí, za svoji životní cestu.
Samozřejmě to platí i pro muže, kteří mají podobná očekávání od partnerky.

Každý máme odpovědnost za svůj dobrý životní pocit. Každý si ho musíme naplnit sami. To znamená postarat se o sebe. Chtít pro sebe v životě to nejlepší. Nesnažit se stále dokola napravovat to, co neladí, ale utvářet vztahy tam, kde to ladí.