Je tomu tak deset let, co jsem na jednom víkendovém programu pro osvojitele slyšela úžasnou věc. PaedDr. M. Chytrý řekl asi toto: “Vy manželské páry dodržujte jednu důležitou věc. Totiž jednou do měsíce si dělejte víkend pro sebe. Zařiďte si to jakkoli, i kdyby jste měli dát děti sociálce. Pro udržení vašeho vztahu, té partnerské linky, je to potřeba. Buďte spolu sami, dělejte cokoli, ale nežijte jen s dětmi a přes děti. Nemívá to dobrý konec. Děti odrostou a potom za mnou chodíte, že to chcete slepit a ono je pozdě.”
Nikdy jsem na tuto radu nezapomněla. Sama to posouvám na to , že je stejně důležité, udělat si jednou za čas aspoň víkend pro sebe sama.
Svým klientům říkám : “Vaše loď musí vědět, pod jakou vlajkou pluje. Až v tomhle máte jasno, potom si můžete v klidu plout a nechat se unášet na vlnách života. Bez jasného vlastního záměru se lehce stáváte součástí záměru druhých.”
Já si vždy zreviduji všechny oblasti v životě jako jsou partnerství, rodičovství , kamarádství, profesní sféru, moje koníčky, bydlení a další. Ujasním si, jak se ve které oblasti mého života cítím a co bych pro zlepšení potřebovala. Celkově si tento čas pro sebe záměruji tak, abych se vrátila s tím, že chci mít jasno v tom, kde teď jsem a kam chci směřovat. Ono se to pak dle tohoto poskládá. Dostáváte znamení, dějí se vám různé “náhody”. Někdy je to i nepříjemné, ale výsledek stojí za to. Zároveň je to čas dobít baterky a dělat zrovna to, co mě napadne, dopřát si, pečovat o sebe. Na takovém pobytu je daleko lehčí být pro sebe prioritou.
Může se ovšem stát i to že, pro někoho je tento čas naopak těžší. Je zvyklý, že jeho den se odvíjí podle přání druhých a ti tu najednou nejsou, aby mu dávali řád. Ale i to je dobré si uvědomit, jak moc jsme se opustili.
Často také slýchám, že je nemožné najít si na takovou akci čas. Je to jen otázka priorit. Sama to znám. Byly doby, kdy jsem měla jeden jediný týden v roce volno, kdy si moje máma brala na týden mé děti. Bylo léto, týden volna a co já jsem dělala? Velký úklid, malovala dětem pokojíčky, vyřizovala resty, co jsem nestíhala celý rok. Tak jsem si to zařídila. Ono je to vždy o nás. Někteří mají zase problém s tím, že jejich partner by je nikdy samotné nepustil , případně čas druhého pro sebe nevidí jako nic důležitého atd. Taky důsledek toho jak jsme si ten život zařídili a zpráva o tom jakou jsme pro sebe prioritou.
Ovšem vždy je možnost to změnit. I já svůj život a hlavně přístup k sobě změnila. Už není mou první prioritou můj partner, moje děti, klienti. Letos jsem na tento pobyt vyjela ještě ve školním roce. I když jsou děti o prázdninách měsíc u táty. Proste jsem cítila, že je ten čas, že tu pauzu nutně potřebuju. A umožnila jsem si to.
Sklízím teď to, co jsem zasela v období, kdy jsem se rozhodla svůj život změnit k lepšímu. Takže chvála času pro sebe. A jak to máte vy?
Michaela Bartošová
Více o cestě k sobě v knize https://www.smysluplnevztahy.cz