A to se nám nechce. Máme strach, že budeme sami. Tak raději kašleme na sebe, na svůj životní pocit a zůstáváme v nefunkčních vztazích. Potlačíme se. Nenastavíme své hranice. Děláme, že se nic neděje. Takový vztah stejně nevydrží. Můžeme se potlačovat mnoho let, ale nemůžeme jít stále proti své přirozenosti. Nakonec nás okolnosti donutí. Ať už je to například podlomené zdraví (vlivem dlouhodobého potlačování sebe), nebo jiné náročné životní situace.
Primárně bychom měli dělat vše pro sebe a druhému nabízet ze svých přebytků. To je zdravé a dospělé nastavení, které může vést k vyléčení mnoha vztahů a závislostí. Bohužel dnešní nastavení ve společnosti je opačné. Často děláme více pro druhého, než pro sebe, což je mnohdy forma závislosti, vazalství, otroctví a tím také energetického mínusu pro nás.
Již po mnoho stovek let jsme zde společenskými systémy k tomuto mínusu vedeni, protože tak ztrácíme svoji sílu. Bojíme se, že budeme společností označeni za sobce a zůstaneme sami. Ve skutečnosti se jedná o zdravou sebelásku. Když začneme opravdu milovat sami sebe, začneme primárně dělat vše pro sebe a druhým dávat z přebytků. Bude to naprosto přirozené. Vyčistíme tak svůj život. Budeme více cítit SEBE a přirozeně se zbavíme toho, co pro nás není zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací a všeho, co nás neustále stahuje dolů, pryč od nás samotných. To je opravdová sebeláska. Nemusíme se bát, že zůstaneme sami. V tomto stavu jen budeme navazovat úplně jiný druh vztahů – dospělé vztahy, bez závislostí.
Uvedu konkrétní příklad: máte touhu učit se novým věcem, zlepšovat se, věnovat se svému rozvoji, studiu atd., ale váš partner (partnerka) se nic nového se nechce učit. Nechce se posouvat, komunikovat. Od všeho vás zrazuje – kritizuje. Slýchám to často. Co s tím?
Za prvé, nemá smysl, abyste se snažili někoho změnit. To není vaše starost a ani to není možné. Vy se soustřeďte na to, abyste využili získané znalosti a dovednosti a zlepšili tak svůj život. Buďte ostatním vzorem. To je to jediné a nejlepší, co můžete udělat. Potom se možná – zdůrazňuji možná – stane, že okolí si Vašeho postoje, Energie je nakažlivá. Světlo rozpouští tmu. Když budete zářit, můžete dát příležitost přestat být ve tmě i druhým. Zdůrazňuji je to jejich příležitost změnit postoj. Vy je měnit nemůžete.
Za druhé nic se neděje jen tak. Všechny věci mají svoji příčinu a jsou tu pro to, aby nám pomohly. Ano je těžké zůstat pozitivní, když jsou okolo nás samí skeptici a zoufalci. Berte to jako zkoušku. Ocel se taky vytvrdí ohněm. Všechno má takový význam, jaký tomu přisoudíte. Buďte dospělí!! Když je někdo ve vašem okolí negativní, vyrovnejte se s tím. Berte to jako příklad, jací byste neměli být. Dělejte si své. Nesnažte se ho měnit, kritizovat ho. Nastavte si své hranice a jasně říkejte v čem je vám dobře. Buďte klidně o ostří při obraně svého prostoru, ale nekritizujte. Jasně vyjádřete, co se stane, pokud bude jeho postoj stále negativní: Může to vést i ke konci partnerství.
Za třetí, pokud bude negace nesnesitelná, vážně se zamyslete, v čem chcete strávit život. Na světě je 7 miliard lidí a není důvod spojovat se dlouhodobě zrovna s někým, kdo vás táhne dolu. Buď se přidá, nebo se cesty rozejdou. Jsme zase u toho, energie je nakažlivá – buď se můžeme navzájem povzbudit, nebo se infikovat škodlivou negací. Jděte svojí cestou. Přestaňte stále dokola chodit k vyschlým napajedlům a doufat, že se nějakým zázrakem objeví voda. Často bývá ne-podpora blízkých vedena jejich (podvědomou) snahou, abyste je nepřerostli. Tváří tvář vašemu úspěchu a cestě, jsou konfrontováni s vlastními promarněnými příležitostmi, strachy, neochotou něco dělat apod. Nemusíte zůstávat ve společnosti takových “blízkých”. Můžete si najít rodinu svého srdce. Tedy lidi, kteří vás přijímají tak, jak jste.
Znám to sám, má bývalá partnerka byla navenek rozvojová, ale za moji veřejnou činnost mne kritizovala. Brala mne jako svoji konkurenci. To mi zkraje přišlo neuvěřitelné, protože veřejnou činností jsem podporoval také její projekty. Trvalo to rok a půl, než jsem tomu uvěřil:) Náš vztah na tom skončil. Nabídka napsat knihu přišla, až když jsem se rozhodl odejít a jít vlastní cestou. Přijal jsem odpovědnost za svoji partnerskou volbu. Přijal jsem to, co byla má odpovědnost k sobě a má odpovědnosti ve vztahu. Tím se mi ulevilo. Už nebyla potřeba dále tuto lekci zažívat.
To je klíčové, buďte věrni sami sobě. Uvidíte, že se Váš život projasní a přijdou nové příležitosti a možnosti. Já díky tomu napsal knihu a potkal svoji současnou báječnou ženu. Jít svoji cestou, v tom je naše síla. A také možnost navazovat zdravé vztahy, protože autenticky vyjadřujete to kým jste.
Pokud někomu ve vztahu umožníte, aby byl sám sebou a jestli i vám ten někdo umožňuje být sám sebou, pak je to láska. Vše ostatní je trápení.
